Fytofem

nejkomplexnější složení pro náročnou ženu v nejlepších letech.

Ploštičník hroznovitý

Ploštičník hroznovitý

(ploštičník hroznovitý, cimicifuga racemosa, actaea racemosa, black cohosh, black snakeroot)

Ploštičník je nativní severoamerická rostlina. Historicky byla používána původními obyvateli Ameriky při gynekologických a ledvinných potížích, bolestech v krku a depresích. V 19. století byla používána gynekology v různých indikacích (endometritis, amenorrhea, dysmenorrhea, menorrhagia, sterilita, poporodní bolesti a ke stimulaci tvorby mléka matek). V současné době je to devátý nejprodávanější přírodní extrakt na světě (produkty související s poruchami menstruačního cyklu a klimakterium).

Hlavní bioaktivní složky

triterpenoidy: cimiracemosid A, 23-epi-26-deoxyactein, actein
Triterpenoidy mají nedávnými studiemi prokázaný pozitivní vliv na osteoporózu (působí proti osteoclastgenezi).
Nω-methylserotonin
Nω-methylserotonin je opět nedávný objev při studiu ploštičníku. Tato látka se umí silně vázat na serotoninové receptory a blokovat reuptake serotoninu (působí tedy mimo jiné jako SSRI).
polyfenoly: caffeic acid (kyselina kávová, nemá nic společného s kofeinem), ferulic acid (kyselina ločidlová), isoferulic acid, fukinolic acid, cimicifugic acid A, B, E a F.
Tyto polyfenoly mají silné antioxidační efekty.
isoflavony: formononetin
Obsahu formononetinu (isoflavon, fytoestrogen) v ploštičníku byly po léta přičítány efekty tohoto extraktu na různé příznaky. V posledních letech se zjistilo, že ploštičníkový extrakt formononetin ani jiné isoflavony vůbec neobsahuje – ve dvou studiích, kdy výzkumné týmy získaly všechny dostupné variety ploštičníku v USA a podrobily je laboratorní analýze, nebyly ve vzorcích nalezeny ani stopy po isoflavonech.

Medicínský souhrn

O mechanismu účinku ploštičníku, zejména jeho fytoestrogennímu potenciálu, se vedou debaty. Byly prokázány efekty podobné fytoestrogenům…

4618: Kruse SO, Lohning A, Pauli GF, et al. Fukiic and piscidic acid esters from the rhizome of Cimicifuga racemosa and the in vitro estrogenic activity of fukinolic acid. Planta Med 1999;65:763-4.
4619: Einer-Jensen N, Zhao J, Andersen KP, Kristoffersen K. Cimicifuga and Melbrosia lack oestrogenic effects in mice and rats. Maturitas 1996;25:149-53.
14330: Wuttke W, Gorkow C, Seidlova-Wuttke D. Effects of black cohosh (Cimicifuga racemosa) on bone turnover, vaginal mucosa, and various blood parameters in postmenopausal women: a double-blind, placebo-controlled, and conjugated estrogens-controlled study. Menopause 2006;13:185-96.

…avšak látky z ploštičníku se přímo nevážou na estrogenní receptory, ne-up-regulují estrogen-dependentní geny ani (experimentálně) nestimulují růst estrogen-dependentních tumorů:

4619: Einer-Jensen N, Zhao J, Andersen KP, Kristoffersen K. Cimicifuga and Melbrosia lack oestrogenic effects in mice and rats. Maturitas 1996;25:149-53.
7860: Amato P, Christophe S, Mellon PL. Estrogenic activity of herbs commonly used as remedies for menopausal symptoms. Menopause 2002;9:145-50.
9996: Beck V, Unterrieder E, Krenn L, et al. Comparison of hormonal activity (estrogen, androgen and progestin) of standardized plant extracts for large scale use in hormone replacement therapy. J Steroid Biochem Mol Biol 2003;84:259-68.
10979: Liu J, Burdette JE, Xu H, et al. Evaluation of estrogenic activity of plant extracts for the potential treatment of menopausal symptoms. J Agric Food Chem 2001;49:2472-9.
11030: Tsukamoto S, Aburatani M, Ohta T. Isolation of CYP3A4 Inhibitors from the Black Cohosh (Cimicifuga racemosa). Evid Based Complement Alternat Med 2005;2:223-6.

Ploštičník působí jako agonista serotoninových receptorů a zlepšuje osteoporotické parametry – tady se mluví o podobném efektu, jako léky ze skupiny SERM (selective estrogen-receptor modulators: např. raloxifen, tamoxifen), ploštičník má totiž prokázaný “estrogenní” efekt na kosti, avšak žádný estrogenní efekt na dělohu.

11030: Tsukamoto S, Aburatani M, Ohta T. Isolation of CYP3A4 Inhibitors from the Black Cohosh (Cimicifuga racemosa). Evid Based Complement Alternat Med 2005;2:223-6.
14330: Wuttke W, Gorkow C, Seidlova-Wuttke D. Effects of black cohosh (Cimicifuga racemosa) on bone turnover, vaginal mucosa, and various blood parameters in postmenopausal women: a double-blind, placebo-controlled, and conjugated estrogens-controlled study. Menopause 2006;13:185-96.

Červený jetel

(trifolia pratense, red clover)

Zemědělská plodina, vyskytuje se v Evropě a přilehlých částech Asie a Afriky. Jeho efekty byly objeveny v 19. století, když měly ovce, pasoucí se v Alpách na loukách s červeným jetelem, potíže se zabřeznutím (=estrogenní efekt, vlastně jakási “přírodní antikoncepce”). Dnes jedna z nejpopulárnějších složek klimakterických produktů.

Hlavní bioaktivní složky

isoflavony: formononetin, biochanin A, daidzein, genistein, pratensein, trifoside
O jejich účinku pojednává sekce isoflavony. Narozdíl od (pouze) sójových extraktů (daidzein, genistein) se v jeteli nachází pestřejší škála isoflavonů, a proto je považován za účinnější na klimakterické příznaky.
coumariny
Působí podobně jako lék warfarin (=coumadin), a proto je třeba zvýšené opatrnosti u pacientů na tomto léku (kontroly srážlivosti krve).

Medicínský souhrn

Červený jetel obsahuje řadu isoflavonů, které působí proti menopauzálním příznakům (návaly, zlepšení vaginální cytologie, snížení krevní hladiny triglyceridů, zlepšení psychického stavu).

Lipovac M, Chedraui P, Gruenhut C, Gocan A, Kurz C, Neuber B, Imhof M. The effect of red clover isoflavone supplementation over vasomotor and menopausal symptoms in postmenopausal women. Gynecol Endocrinol. 2012 Mar;28(3):203-7. doi: 10.3109/09513590.2011.593671. Epub 2011 Aug 26. https://informahealthcare.com/doi/abs/10.3109/09513590.2011.593671
Soheila Ehsanpour, MSc,¹ Kobra Salehi, MSc,² Behzad Zolfaghari, PhD,³ and Soheila Bakhtiari, MSc^4.The effects of red clover on quality of life in post-menopausal women. Iran J Nurs Midwifery Res. 2012 Jan-Feb; 17(1): 34–40. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3590693/
Luis A. Hidalgo¹, Dr Peter A. Chedraui ^1,2, Nancy Morocho ¹, Susana Ross ¹ and Glenda San Miguel ¹¹Foundation for Health and Well Being in the Climacteric ‘FUCLIM’, Guayaquil, Ecuador, ²Institute of Biomedicine, Facultad de Ciencias Médicas, Universidad Católica de Santiago de Guayaquil, Ecuador. The effect of red clover isoflavones on menopausal symptoms, lipids and vaginal cytology in menopausal women: A randomized, double-blind, placebo-controlled study. Gynecological Endocrinology, 2005, Vol. 21, No. 5 , Pages 257-264 (doi:10.1080/09513590500361192)´. https://informahealthcare.com/doi/abs/10.1080/09513590500361192

Sója

(glycine max, soy, japonsky daidzu)

Sója je luštěnina z východní Asie, hojně pěstovaná v potravinářství (levné proteiny, olej). Kromě isoflavonů obsahuje také zdraví prospěšné saponiny.

Hlavní bioaktivní složky

isoflavony: daidzein, genistein<
O jejich účinku viz kapitola isoflavony.
kyselina fytová (inositol-hexafosfát = zásobárna fosforu v rostlinách), kyselina alfa-linolenová (omega-3 základní NMK = nenasycená mastná kyselina) a saponiny (snižují cholesterol, chemoprevence, imunomodulace, antioxidans).

Medicínský souhrn

Sójové isoflavony jsou najčastěji používané a nejprozkoumanější isoflavony na menopauzální obtíže. Existuje řada studií potvrzujících efekt na menopauzální symptomy.

2296: Washburn S, Burke GL, Morgan T, et al. Effect of soy protein supplementation on serum lipoproteins, blood pressure, and menopausal symptoms in perimenopausal women. Menopause 1999;6:7-13.
2297: Albertazzi P, Pansini F, Bonaccorsi G, et al. The effect of dietary soy supplementation on hot flushes. Obstet Gynecol 1998;91:6-11.
3978: Tham DM, Gardner CD, Haskell WL. Clinical review 97: Potential health benefits of dietary phytoestrogens: a review of the clinical, epidemiological, and mechanistic evidence. J Clin Endocrinol Metab 1998;83:2223-35.
3986: Brzezinski A, Adlercreutz H, Sheoul R, et al. Short-term effects of phytoestrogen-rich diet on postmenopausal women. Menopause 1997;4:89-94.
3987: Kurzer M. Hormonal effects of soy isoflavones: Studies in premenopausal and postmenopausal women. J Nutr 2000;130:660-1.
7653: Nagata C, Takatsuka N, Kawakami N, Shimizu H. Soy product intake and hot flashes in Japanese women: results from a community-based prospective study. Am J Epidemiol 2001;153:790-3.
9917: Balk JL, Whiteside DA, Naus G, et al. A pilot study of the effects of phytoestrogen supplementation on postmenopausal endometrium. J Soc Gynecol Investig 2002;9:238-42.
11805: Huntley AL, Ernst E. Soy for the treatment of perimenopausal symptoms–a systematic review. Maturitas 2004;47:1-9.
4751: Scambia G, Mango D, Signorile PG, et al. Clinical effects of a standardized soy extract in postmenopausal women: a pilot study. Menopause 2000;7:105-11.
6455: Upmalis DH, Lobo R, Bradley L, et al. Vasomotor symptom relief by soy isoflavone extract tablets in postmenopausal women: A multicenter, double-blind, randomized, placebo-controlled study. Menopause 2000;7:236-42.
7802: Han KK, Soares JM Jr, Haidar MA, et al. Benefits of soy isoflavone therapeutic regimen on menopausal symptoms. Obstet Gynecol 2002;99:389-94.
9916: Burke GL, Legault C, Anthony M, et al. Soy protein and isoflavone effects on vasomotor symptoms in peri- and postmenopausal women: the Soy Estrogen Alternative Study. Menopause 2003;10:147-53.
10460: Albert A, Altabre C, Baro F, et al. Efficacy and safety of a phytoestrogen preparation derived from Glycine max (L.) Merr in climacteric symptomatology: a multicentric, open, prospective and non-randomized trial. Phytomedicine 2002;9:85-92.
11805: Huntley AL, Ernst E. Soy for the treatment of perimenopausal symptoms–a systematic review. Maturitas 2004;47:1-9.
11993: Nahas EP, Neto JN, DeLuca L, et al. Benefits of soy germ isoflavone in postmenopausal women with contraindication for conventional hormone replacement therapy. Maturitas 2004;48:372-80.
11994: Crisafulli A, Marini H, Bitto A, et al. Effects of genistein on hot flushes in early postmenopausal women: a randomized, double-blind EPT- and placebo-controlled study. Menopause 2004;11:400-4.
13209: Kaari C, Haidar MA, Junior JMS, et al. Randomized clinical trial comparing conjugated equine estrogens and isoflavones in postmenopausal women: a pilot study. Maturitas 2006;53:49-58.
15220: Howes LG, Howes JB, Knight DC. Isoflavone therapy for menopausal flushes: a systematic review and meta-analysis. Maturitas 2006;55:203-11.
15850: Nelson HD, Vesco KK, Haney E, et al. Nonhormonal therapies for menopausal hot flashes: systematic review and meta-analysis. JAMA 2006;295:2057-71.

…existují i srovnávací studie (11994) sójových isoflavonů (54mg daidzeinu/d) s konvenčními estrogeny (1mg 17-beta estradiolu/d), kdy daidzein snižoval výskyt návalů o 22-29% oproti 53% u estrogenu a také studie, kdy byly sójové isoflavony (60mg/d) srovnatelné s efektem konjugovaných estrogenů (Premarin 0,625 mg/d): (13209)

Ne všechny studie vycházely pozitivně – nejednoznačné výsledky však vždy byly spojeny s nižší dávkou sójových isoflavonů: pokud byla denní dávka daidzeinu alespoň 15mg, efekty se vždy dostavily.

Kozlík lékařský

(valeriana officinalis, valerian)

Původně rostlina z Evropy a částí Asie. Tradičně používaná jako přírodní anxiolytikum, sedativum a hypnotikum. Tento efekt se připisuje hlavně obsahu kyseliny valerenové, možná také kyselině gama-amino máselné (známé i mezi lékaři jako GABA).

ONA0004: Schmitz M, Jäckel M (1998). Comparative study for assessing quality of life of patients with exogenous sleep disorders (temporary sleep onset and sleep interruption disorders) treated with a hops-valarian preparation and a benzodiazepine drug. Wien Med Wochenschr (in German) 148 (13): 291–8.PMID 9757514.
ONA0005: Bent S, Padula A, Moore D, Patterson M, Mehling W (2006). „Valerian for sleep: a systematic review and meta-analysis“. Am. J. Med. 119 (12): 1005–12.10.1016/j.amjmed.2006.02.026. PMID 17145239

Smldinec chlupatý

mexický divoký yam (dioscorea villosa, Mexican wild yam, colic root)

Zajímavá rostlina z východní části severní Ameriky. Američtí indiáni ji používali k léčbě kolik (proto také název colic root). V 18. a 19. století užívaná bylinkáři k léčbě menstruačních a porodních bolestí, léčbě kašle a nevolnosti a také jako „přírodní antikoncepce“. V 60. letech 20. století byl v rostlině objeven bohatý zdroj diosgeninu, prekursoru progesteronu, který se takto průmyslově vyráběl. Lidské tělo si však z diosgeninu progesteron zřejmě neumí syntetizovat.

Existuje zatím velmi málo studií o vlivu yamu na menopauzální příznaky. Dnešní bylinkáři věří, že má divoký yam účinek jak na klimakterické potíže, tak na regulaci tělesné váhy.

Guarana

(Paullinia cupana, Paulinie nápojná)

Velmi zajímavá rostlina, známá z Amazonských pralesů – největším producentem je Brazílie. Z ní byl v historii izolován bílý prášek a nazván guaranin – později přejmenován na kofein. Užívaná jako stimulans, antioxidant, tonikum. Působí uklidňujícím způsobem při bolestivé menstruaci. Zrychlením metabolismu a zvýšením tělesné teploty pomáhá snížit pocit hladu a odbourávání tuků. Používá se též u chronického únavového syndromu a je poměrně účinná proti kocovině. Brazilský národní nápoj: guarana soda. Guarana je účinnější, než izolovaný kofein (potvrzeno studií).

Chróm

(Cr)

Biologické účinky chromu jsou silně závislé na mocenství, ve kterém se do organizmu dostává. Zatímco trojmocný chrom je pokládán za převážně prospěšný a je nezbytnou součástí každodenní stravy, pak naopak šestimocný chrom působí negativně a je pokládán za potenciální karcinogen. Dostatečný obsah chromu v organizmu je důležitý pro správný metabolismus cukrů a tuků. Pomáhá stabilizovat hladinu krevního tuku a tlumí chuť na sladké potraviny. Farmaceutické přípravky s obsahem chromu jsou vhodné ke kontrole tělesné hmotnosti. Doporučená denní dávka je přibližně 0,1 mg chromu.

Zinek

(Zn)

Zinek patří mezi prvky, které mají velmi významný vliv na správný vývoj všech živých organizmů rostlinných i živočišných. Přitom zinek není obsažen v živých tkáních ve vysokém množství – uvádí se, že tělo dospělého člověka obsahuje pouze přibližně 2 g zinku. Doporučená denní dávka zinku v lidské potravě se pohybuje mezi 15–25 mg prvku.

Přítomnost zinku v organizmu je nezbytnou podmínkou pro správné fungování řady enzymatických systémů – nejvýznamnější je patrně inzulínový (proto napomáhá regulaci hladiny cukrů). Přítomnost zinku v potravě je důležitá nejen v době růstu organizmu, kde jeho nedostatek vede opožďování tělesného i duševního dospívání, ale i v dospělosti. Zinek je přítomen v poměrně značném množství ve spermatu a jeho dostatek v potravě je podmínkou pro správný pohlavní vývoj i dokonalou funkci pohlavních orgánů mužů.

Hořčík

(Mg)

Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů (mírní podrážděnost a nervozitu), ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Řadě žen odstraní potíže spojené s premenstruálním syndromem. Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

V kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek. Jeho nedostatek často pociťují sportovci, diabetici a lidé, kteří pijí příliš alkoholu. Projevuje se podrážděností, nespavostí, náladovostí, špatným trávením, bušením srdce nebo arytmiemi. Může vyvolat také deprese, případně záchvat astmatu. Uvádí se, že průměrný příjem hořčíku v potravě by měl činit asi 300 mg denně.

Vápník

(Ca)

Vápník je nejhojněji se vyskytujícím minerálem v lidském těle. Hraje zcela nezastupitelnou roli pro zachování zdraví našich kostí. Mimo jiné napomáhá také správné funkci srdce, svalů a nervové soustavy a přispívá ke srážení krve. 99% veškerého vápníku přítomného v lidském těle je obsaženo v kostech a zubech, zbývající 1%, se nachází v krvi a měkkých tkáních. Protože je vápník nezbytný pro zdravý vývin a růst kostí a zubů, je důležité, aby se pravidelně vyskytoval především v jídelníčku dětí a mládeže. Důležitý přitom není pouze dostatek samotného vápníku, ale i vitaminu D, který pomáhá při ukládání vápníku do kostní hmoty. Distribuci a využití vápníku řídí některé hormony štítné žlázy a příštítných tělísek. Pro využití vápníků je důležitý i prvek hořčík. Nedostatek některého z těchto faktorů je příčinou onemocnění křivice neboli rachitidy. U starších lidí a u lidí s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku dochází k úbytku vápníku z kostní hmoty, což se projevuje jako osteoporóza (řídnutí kostí). Uvádí se, že denní dávka vápníku by měla činit 800 – 1000 mg denně, u kojících žen ještě asi o 500 mg více.

Vitamin D3

Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených. Doporučená denní dávka je 5 μg (děti, mladí a těhotné 2x více).

Selen

Bylo zjištěno, že pravidelný snížený příjem selenu v potravě nepříznivě ovlivňuje především kardiovaskulární systém a zvyšuje riziko infarktu myokardu a cévních onemocnění. Nedostatek selenu v potravě těhotných žen může nepříznivě působit na vývoj plodu. Selen funguje v organizmu jako antioxidant, který likviduje volné radikály, a tím snižuje riziko vzniku rakovinného bujení. DDD je 55 μg.

Pyridoxin

vitamin B6

Jeho deriváty se účastní metabolismu aminokyselin a sacharidů. DDD je 1,4 mg.

Pantotenát

(vitamin B5)

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších). Zlepšuje kvalitu kůže, vlasů i nehtů. DDD je 6 mg.